Den otevřených dveří.

Žehlila jsem prádlo, dívala se na přátelé, počítala kolik mlíka mám vzít na zítřejší pečení muffin a pila báječný broskový čajík. Bylo mi nečekaně teplo a strach ze stále zvyšujícího se procenta zlých lidí jen sílil.

Každoročně snad každá škola pořádá Den otevřených dveří. Když jsem byla na základce, nevšimla jsem si, že by nějaký takový den byl. Nikdo nic nechystal, nikdo se o nic nestaral, tedy aspoň, co já vím. Avšak na našem gymplu, kde chodím již 4. rokem je tomu jinak. A já se na tento den vždy moc těším.

Tentokrát, stejně jako minulý rok, a možná i ten rok předtím, byla naše třída požádána panem učitelem angličtiny, abychom mu pomohli s jazykovou učebnou - čajovnou. Kluci zde vařili čaje pro hosty, mohli jste si zahrát nějakou anglickou hru (Scrable, Word up, Upword), vymalovat si omalovánky, podívat se na tu pohádku o prasátkách v anglickém znění nebo si pochutnat na čerstvých muffinách, pokud jste byli dost rychlí.

Bohužel ten lepší foťák je "na dovolené", a tak ze dne otevřených dveří nejsou příliš kvalitní fotky. Jen takové ty dokumentární, jen aby byly. Proto vám je neukážu. A další chyba v metrixu, co se mě týká, je že klávesnice u mého počítače stávkuje, a tak nepíšu často. Teď mi maminka půjčila svůj notebook, hihi. Souvislosti s tímto mě napadá, že je mi líto, že jsem nebyla na dni otevřených dveří na gymnáziu, kde chci jít. Měli jsme zrovna odpoledka, aplikovanou fyziku a předváděli jsme pokus.. Co vy a dny otevřených dveří?