listopadu 12, 2011

Čas nostalgie.

  Nejtěžší je dívat se na člověka, kterého milujeme, jak je šťastný s někým jiným. Ne kecám, nejtěžší je olíznout si loket. Ale ještě těžší je, dívat se na člověka, kterého milujeme, jak je šťastný, že si olízl loket. (včelka) 

Dnes ráno mě budil tatínek. Poslední dobou má nějakou dobrou náladu a objímá mě tak často, že mám o něj trochu strach! :D Vzbudil mě sice krásně, ale za dvěma dalšíma stěnama stála máma a ta už tak roztomilá nebyla. Samozřejmě se začala hned rozčilovat, že ji nikdo nepomáhá a že nic nestíhá a že mám udělat pro všechny snídani. Aniž bych ji chtěla odporovat neodpověděla jsem a šla jsem si nachystat věci, co jsem si chtěla potom oblécet. Přišla a začla ječet, že si všechno musí udělat sama a blablabla.. Mou zkaženou náladu mi zlepšil fakt, že jsem v ledničce objevila tu nejlepší věc na celém šiřičkém světě i na jiných planetách - malinovou marmeládu!
 Seděla jsem včera v posteli, koukala na Sesterstvo putovních kalhot 2 a najednou přišel bratr s velice divným dotazem: Nevíš kde je wowko? Musela jsem se smát. Je to super trapná hra a bratr už ji nehraje několik let, sám řekl že je trapná. A najednou ji chce hrát. Co mě nejvíc dostalo bylo, že po několika minutách mi zavolala sestřička, že hraje Huga - Zimní hrátky a že si mám zahrát taky. To se všichni zbláznili? Vracíme se do krásných dětských let? ANO! A tak jsem s bratrem celý večer "pařili" zimní hrátky. Na fotce můžete vidět, jak jsem do toho zažraní :D Bratr není vidět, neboť ten foťák nebylo kam jinam položit :/

Mám skvělou náladu a už ani nevím čím to je, jo možná tou marmeládou. Možná tím, že tu sedím ve vysoké sukni, podpatky a na krku perly. Cítím se prostě skvěle. Začínám se těšit na večer, měla bych jet do Ostravy zpívat na koncert (je to takový křesťanský koncert, kde zpívá kdo chce, jako ten kdo už zpívá delší dobu, normálně je tam brán jako člen ;) tak se nelekejte, že bych snad byla nějaká rocková hvězda :D ani nápad. Vůbec mě v tou chumlu lidí nepůjde slyšet ;)). Bohužel tam možná bude pan eM, a tak mám trochu strach. Na fotce můžete vidět Coco. Hrozně se mi ta fotka líbí, tak jsem jí sem musela dát O:)

3 komentáře:

  1. Jééj Hugo.zimní hrátky jsem taky hrála. A nikdy jsem nebyla schopná to dohrát do konce:(:D
    Píšeš krásně, dobře se to čte:))

    OdpovědětVymazat
  2. Taky mám ráda malinovou marmeládu :-) o tý hře jsem v životě neslyšela, asi jsem nějak kulturně mimo :-D
    A souhlasím s prvním kometářem, fakt se to dobře čte :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Zimní hrátky forever!!! uplně nostalgie, že? sestřičko :-* ale já si pamatuju, že jsme to dali do konce :-D

    OdpovědětVymazat