Jela jsem na víkendovou křesťanskou akci a onemocněla. To však nebylo jediné, co jsem si přivezla. Tří-hodinová cesta rozhodně stála za to. Přivezla jsem si domů radost. Jsem nadšená, šťastná a nevím proč. Seznámila jsem se se spoustou nových lidí, trochu jsem zesangvičněla, méně se bojím lidí - Michal by na mě byl pyšný, zažila úžasný víkend a smála se tak, jak už dlouho ne. Naučila jsem se mít radost ze života, i přesto, že není takový, jaký bychom si ho představovali. Já si myslím, že každý je prostě něco víc. Každý člověk je jiný a v tom, co umí je něco víc než ostatní. Ale každý umí něco. Jsme prostě jedineční a v tom je to celé. Miluju tu společnost z PTD. Jsou to jiní lidi. Nevím proč. Děkuju, že jsou. Děkuju za Michala, Bau, Anetku, Verču, Jířu, obě Denisky, Miriam, Marťu, Patrika, Rubena, Miťáka, Toma, Alana, Víťu - Saláta, bratra, Aniku,.. Jste úžasní. Jednou se všichni sejdeme nahoře, ale já se těším i na 12. prosince!
danielle m.
Žádné komentáře:
Okomentovat