Silvestr 2011

Ještě pár hodin a tento Silvestr skončí. Představte si, že se opravdu nějaký člověk někde jmenuje Silvestr a je nadšen, že se o něm furt tolik mluví, he :D Já dnes byla ráno ve sboře v Novém Jičíně, protože to bylo nějaké společné (todle snad pochopí jen christie :D), a tak jsem nebyla celý den doma. Už pár dní mě bolí šlacha na chodidle a teď jsem umírala v podpotkách. Na cestě zpátky mě vyhodili u Coco, tak jsme spolu byly chvíli i na Silvestra :) právě začíná S tebou mě baví svět, tak to nebudu moc protahovat.. Tento rok považuji za docela vydařený. Oslavila jsem narozeniny s občankou, ukončila tercii a začla kvartu, prožila ten nejlepší vztah s panem eM., hlídala jsem čtyři čtyřleté děti na manželákách, navštívila jsem Itálie, byla 3. v krajském kole soutěže Bible a my, utratila tolik peněz za dárky jak ještě nikdy, začla brigádničit, dostala Ovečku Shaun, založila si blogspot, poznala spoustu nových úžasných lidí, nasbírala dalších 12 Čilichili,.. Užijte si Silvestr, ohňostroj, nic si neudělejte a spoustu legrace v tom dalším roce, když to má být poslední :D ;)

Letošní Vánoce.

Se smutným výrazem v obličeji nemůžu začít stejnou větou jako většina blogerů začla, a to tou, že tyto Vánoce byly nejlepší ze všech. Nebyly to však mé nejhorší Vánoce, ani si nepamatuju, že by nějaké Vánoce byly tak hrozné, že bych jim přiřadila cedulku s nápisem "nejhorší Vánoce". Tyto Vánoce byly zcela průměrné, obyčejné, docela normální a spíš smutné. Chyběl mi tu ten nejnadšenější člověk z rodiny, sestra. A tak se se mnou nikdo přiblble nesmál, nikdo nebyl natěšen na dárkování, nikdo neměl takovou radost, jakou bych chtěla..

Co mě však nadchlo opravdu ukrutně bylo pár věcí. Jedna z nich byla, že jsme přijeli do česka několik minut před půnocí 24., a tak když bylo 0:00 všem jsem mohla popřát Veselé Vánoce (kromě lidí z auta, které se nám ztratilo u Vídně :DD). Další věc byla, že jsem někdy odpoledne Štědrého dne navštívila svou skvělou kamarádku Coco a ona byla tak úžasně šťastná, že se z toho těším ještě teď. Děkuju Ti, jsi skvělá. Další věcí byly vánoční esemesky. A v neposlední řadě také úžasné dárečky!

První dárek, sadu na zimu, jsem od rodičů dostala již před nějakou dobou, mohli ste to vidět na fotkách, ale i tak se tyto úžasné pandí rukavice a čepice s šálou řadí do vánočních dárků. Druhá fotka se řadí do kategorie "papíry". Dostala jsem vše, co jsem si přála. Kalendář s recepty na moučníky, papíry na kreslení, diář (na který si vyrábím jiný obal, protože děda tak úplně nepochopil, co jsem si přála. (Za to mi ale namaloval obraz, který jsem chtěla a já kráva ho zapoměla vyfotit. Vysí už na zdi, tak jsem na to nějak pozapoměla. Možná doplním později.)) A i bez vyřčeného přání krásný sešítek, skicák a přilepovací papírky.

Z věcí na třetí fotce mám obzvlášt radost. Jsou to věci, které pomáhají vašemu vzhledu. Ať už k lepšímu (brož, přívěšek, krásný náramek, HK placka, spodní prádlo nebo prstýnek (který je nejvíc úžasný a dokonalý)) nebo k horšímu (vykrajovátko ve tvaru ovce na perníčky a bonbonky, když je ale jíte je vám figura úúúplně ukradená :D jsou mňamoozní). Plyšový vánoční roztomilý medvěd, protože ten k Vánocům prostě patří, sluchátka do mobilu, které jsem dostala až dodatečně při nakupování jídla a parádní pokladnička se Shaun (mám slabost pro ovce).

A jako poslední dárek vám představuju nejúžasnější věc, co jsem zatím kdy dostala. Už krabice vypadala luxusně. Dokonalý papír, cedulka, vločky i stužka. Při rozbalení jsem brečela radostí. Opravdu. Smála jsem se a byla jsem tak šťastná, že jsem nemohla mluvit. V krabici byla ovečka Shaun. Teď s ní spím a zdají se mi ty nejkrásnější sny. Děkuju svojí dokonalé sestře, že mě tak zná.

Dárek, který mám jen půjčený je stativ. Potřebuju ho na příjmačky, na které stále nevím jestli půjdu. Trochu jsem si s ním hrála a vzniklo z toho pár fotek. Teď by to chtělo nějaký sníh, protože by se s tím dalo fotit venku. Jenže to nééé, tady radši prší. Fuj. Doufám, že si užíváte prázdnin :) Zítra přijede christie, tak se moc těším, chuchůů. Máte radost z toho, co jste dostali? A těšilo vás, jak se radovali obdarovaní z toho, co dostali od vás? :)

Předvánoční Itálie.

 Nevím, zda-li má cenu vůbec něco psát, myslím že fotografie mluví za vše.
Ale dobrá tedy, vyjeli jsme kolem jedné v noci v sobotu. Přijeli jsme ke známým, kde jsme se všichni měli setkat a já spatřila první náznak přicházejících vánoc. Na zahradě jim stál stromeček a svítil červeně.

 Cesta byla dlouháááá. Teplota se měnila, krajina hornatěla a sněhu přibývalo.

 Když bylo sněhu až po bradu, nemohla jsem odolat a musela jsem fotit. Přejeli jsme rakousko, německo, znovu rakousko, švýcarsko a pak jsme konečně byli v itálii. Během celé cesty mi přišlo 5 sms od t-mobile, vítali mě v jiné síti. Škoda, že, když jsme přijeli do čr zpět, nepřišla mi sms: vítejte doma :D

Dorazili jsme až večer a z okna jsme měli výhled na úžasné noční Bormio.

 Nechali jsme se kabinkovou lanovkou dovést na Bormio 2000 a já zjišťovala, kde budu jezdit. Nejsem totiž žádný dobrý lyžař, lyžovala jsem jen na lyžáku před dvěma roky a teď. I proto lidi jako jsem já tam sjezdovky byly. Sice byly často přeplněné vláčky kurzů pro začátečníky, ale dalo se to vychytat.

 Na 3000 jsem se nechala vyvést "trolejbusem" a hned jsem jím zase jela zpět.

 Okolo restaurace ve 2000 stálo tisíce lyží. Řekněte mi, kde v české republice, byjste si nechali lyže a batohy bez dozoru.. Už proto se mi tam tolik líbilo.

 Zasněžené hory a hřející slunce.

 Fotka s tatínkem na svačině.

 Pohled z trolejbusu.

 Italské uzoučké uličky s osvětlením. Co mě zaujalo byly jejich malinkaté auta, zřejmě je mají proto, že se do těch jejich uliček větší nevejdou. A druhá věc, co mě zaujala byla, že čr je vánočně zdobené již od konce října, kdežto v itálii svoje domy zdobili 3-2 dny před štědrým dnem :D

 Téměř v každém okně nebo balkoně měli šplhajícího Santu.

 Všechny výlohy bohaté a skvostné. Ty miminka byly fakt roztomilé.

 Pouliční osvětlení.

 Automat na cigarety, který vypadl líp, než k čemu byl určen.

 Dokonalé hrníčky v restauraci v chatě, kde jsme bydleli. Šefkuchař mluvit italsko-anglicko-slovensky a byla s ním hrozná sranda. Když jsme si u něj na konci týdne dávali pizzu, klidně se nechal natáčet a ještě při tom dělal hlouposti :D

 Upekl nám štrůdl na účet podniku.

 A pizzu měl fakt znamenitou!

 Při odjezdu jsem se fotila v těch srandovních botách, co mi vnutili.

 Stavili jsme se v městě Livigno, kde každoročně vyřezávají sochy ze sněhu.

 Vyfotila jsem se s tatínkem, který se nám během chvíle záhadně ztratil a nemohli sme ho najít :D

 Všude byly ledové fontány.

 Na hranicích Itálie a Švýcarska.

 Úžasné překvápko byl nazdobený stromeček v mém pokoji s kupou dárků pod ním. Celou noc mi svítil.
PS: Zapoměla jsem dodat, že jsme byli v takovém tom bazéně, kde plavete, proplavete takovými dveřmi a jste venku. Ale je to v zimě a ta voda je uplně horká, takže jediné kde je vám zima je hlava, kterou si ohříváte plaváním pod vodou, což není zrovna víhodné pro kolena, kotníky nebo lokty, protože když neotevřete oči, nevidíte kde jsou schody (a těch ej tam všude hodně) a máte pak plo parádních modřin jako já :D Ještě jsem chtěla zmínit, že jsme si koupili luxusní italský sýr, olivy a housky, velká ňamka. A poslední věcí je výlet na S. Caterinu (což je středisko poblíž Bormia, kde nám taky platit skipas), kde jsme přijeli v tom nejhorším počasí, a tak nebyly otevřené sjezdovky, které bych zvládla, a z toho plyne, že jsem asi 5 hodin seděla v hrozném mrazu u kabinek, třepala jsem se zimou a zažila jsem tak nejhorší zimu ve svém životě (bylo tam asi mínus 10, ale jen tak sedět..). For byl, když jsem tam potkala svou kamarádku (nevim zda-li se hodi uvodozovky či ne, dejme tomu že tak napůl). I přes strašlivou zimu jsem si prodloužení vánočních svátků opravdu užila O:)

Veselé vánoce!

Časomíra vypršela!
24. den konečně přišel! Jsou vánoce a já vám všem přeju, aby byly opravdu veselé!!
Přijela jsem domů dnes v jednu ráno, hned jsem šla chrupkat. Po probuzení jsem se prokousala všemi články, co jste napsali za dobu mé nepřítomnosti. Potom jsem si prohlédla komentáře a všem vám chci poděkovat :) Opravdu jsem si ty hory užila a příští článek bude věnován právě této dovolené.
Každý den jem se fotila s čokoládkou z adventního kalendáře a takto to dopadlo:

Je to tadý.

 iGoogl hlásí sníh, doufám že se ani tentokrát neplete. Hrozně bych chtěla aby začlo sněžit, i přesto, že tam kam jedu sněží až se práší. Mohlo by tu nasněžit, abych se až na vánoce přijedu, mohla válet ve sněhu a dělat andělíčky. Protože to se na vánoce prostě dělá.

 Nesněží, a tak nemám žádné zimní fotky. Proto jsem je musela ukrást z we♥it. Jsou úžasné.

 Ale pojďme k věci, píšu, protože odjíždím na týden do Itálie. To zní mnohem lépe než kdybych řekla, že jedu na hory :D To může být klidně i Praděd, což je místo, kde jsem lyžovala poprvé a naposled, takže se docela bojím, že už jsem zapoměla jak se to dělá. Držtre mi palce.

Balím se, přemýšlím jaké filmy s sebou vzít, kolik tlustých ponožek, kam dát adventní kalendář, kde nacpu přilbu, zda-li vzít medvěda či ne, ale nezoufám si. Těším se. A nebojím se fňukání při odjezdu, bude totiž štědrý den a já se už teď nemohu dočkat, až rozbalím ty dárečky, co jsem dnes dostala od svých úžasných kamarádek :)) Co mi hodně chybí je válení se ve sněhu se svým milým :( Není to fér.
Tak se tady mějte krásně, čtěte všechny moje články a pište komentáře O:) Děkujů.

Nejspíš jsme moc zlobili.

 Sníh nepadá a nepadá. A když jo, před dopadem na zem si to rozmyslí a hned roztaje. Co si o sobě to počasí jako myslí? Jedu jednou za svůj život na hory a nezažiju to, jak jedete a sníh vás nepříjemně štípe do obličeje?! To snad nemyslíte vážně. Co jsme tak zlého udělali, že nám není dopřána bílá peřina. Vymysleli jsme auta a letadla, a tak je teď globální oteplování. Kdyby to záleželo na mě, kvůli sněhu bych chodila pěšky a jezdila na oslu. Taky vás tak trápí nedostatek sněhu?

 Myslím, že jsem u konce dárkování. Ještě to musím zvážit, ale zřejmě je dokonáno. Nejen, že mi došel balící papír, už ani nemám čas. V pátek v noci jedem do Alp a vracíme se až na štědrý den. Cukroví, co jsem napekla je z poloviny snědené. A dárek pro mou milovanou sestru byl zakoupen za víc než jsem čekala. Doufám, že si ho budeš vážit (:D). Co mě dělá šťastnou jsou světélkující stromy u nás ve městečku.
Taky když máte něco dělat a nechce se vám, děláte všechno možné, jen abyste to oddálili? Já si nakudrnatěla vlasy, namalovala se a fotila. Líbí se vám nové (a snad už poslední) zdokonalení vzhledu blogu? :)

Dokonalý víkend.

 Znovu použiju větu od Christie, která se na mě doufám nebude zlobit O:) Následující text může být pro nevěřící čtenáře zvláštní a možná nepochopitelný. Kdo se rozhodne tento článek nečíst, rozhodně se podívejte na článek minulý :)) Dokonalé video.

Tento víkend byl něčím výjímečný. Stejně jako jiné tři v tomto roce. Možná jste už ode mě slyšeli, že jezdím na křesťanskou víkendovou akci PTD (pošli to dál). Je to takový kurz na 2 roky, 4 setkání za rok v rozmezí několika měsíců. Tento víkend to bylo tedy již 4. setkání a bylo něčím jiné. Možná to bylo tím, že byly přednášky na téma, které je pro mě aktuální (církev, vztahy, metoda keizen, jak číst bibli, loď,..), možná tím, že jsem obnovila stará přátelství a navázala nová, možná kvůli úžasnému večernímu programu v sobotu, kdy nám kluci dělali číšníky, možná pro spánek s úsměvy, možná kvůli té hře na mém mobilu, možná kvůli sedačkám na chodbě, možná kvůli dlouhým rozhovorům, možná kvůli smíchu, možná kvůli Bohu, který nám tohle všechno dává a chrání nás, protože mu na nás nesmírně záleží. Možná kvůli tomu všemu jsem byla tento víkend opravdu šťastná. Děkuju všem zúčastěným.

Děkuju taky Ondrovi, který o víkendu fotil. Na první fotce vidíte mě a bratra, jak sedíme na přednášce a na druhé fotce botník, což je asi jasné, ale tak pro ujasnění :D těším se na únorové setkání, a na ty tři další.

Stále dokola.

Nejdokonalejší video na světě. Nestíhám, zase a opět. Musím péct, žehlit a kreslit. Ale večer, jestli to stihnu, se zde dlouhým článkem snad zmíním o úžasném víkendu, který jsem prožila. Byla jsem tak šťastná jako už dlouho ne. Možná taky trochu díky Němu (teď nemyslím žadnou živou osobu a už vůbec ne někoho mužského pohlaví). Rozhodně si pusťte video, je tak trochu o tom, proč jezdím na tyto víkendy. Písnička i video jsou dokonalí. Pouštím si to stále dokola, dokola a dokola. Protože.. If you give a little love, you can get a little love of your own..

Cizí silonky.

(Ještě než začneme, zajímalo, co má jako být ten puntík na růžových silonkách? Chyba v metrixu nebo spíše na foťáku? :/) Jelikož jsem si dnes blokla pateř, popálila se o lampičku, přivřela prsty do šuplíku a pak i do víčka od pixly na dividička neměla jsem vůbec žádný důvod péct. Právě naopak, a tak jsem při koukání se na Sex ve městě (film) zašívala všechny silonky (neříkám své, neboť si myslím, že většina z nich je mé drahé sestřičky). Několikatery černé legíny a černé silonky jsem už ani nefotila. Trvalo mi to více jak dvě hodiny, ale aspoň se příště nebudu zdržovat, huhů. Pokud se vám zdá, že na 3. fotce nemám silonky není tomu tak, jsou hnědé. Zašila jsem je všechny hlavně proto, že se mi velice hodí v této roční době. Zachraňují mé nohy před umrznutím. Nosíte hodně silonky? Kupujete si nejrůznější druhy? Jaká barva silonek se vám obecně nejvíce líbí?

Hledáte poklady?

 Taky tak milujete chvíle, kdy jste sami doma a prostě jen tak něco hledáte a najdete takové poklady, že se vám až srdce rozkoči? Já jo. A tentokrát jsem našla již dáávno koupené barvy na obličej v trikolore české republiky. Bílou bratr už dávno vypatlal na bělení svého xichtu, ale červená a modrá jsou ještě skoro plné. Hned jsem ze sebe musela udělat indiána a takhle to dopadlo.

A pak najdete stříbrné jeleny a radujete se, že nejste barvoslepí, a tak poznáte i to, že přáníčko z minulých vánoc s hvězdou za jeleny je tmavě modré jako obloha teď. Vidíte ty hvězdy? Ach.

 Pak si vzpomenete na toho krasavce z Jánošíka (natočeno 2009) a pouštíte si stále dokola písničku o lásce a smrti, kterou pro film nazpíval zpěvák, kterého již nějaký čas obdivuji: Palo Habera. Kdo neviděl film, o hodně přišel. A herec Jánošíka prostě nemá chybu, hamňami hamiňami hamňami.

 A protože je mikuláš a tatínek má občas rozdávací náladu, koupil nám všem mikulášské perníčky, bohužel už v pátek, takže jsme je všichni snědli hned. Kromě mojí sestry, která žádný ani nedostala, což má za trest, má bydlet s náma :P stejně jsi skvělá.

 Občas najdete i modrá světélka na stromeček, který bude až za dlouho, a tak si je vypůjčíte a krásně tak vyzdobíte svůj růžovo-modro-zelený pokojík. O vyrobených ozdobách nemluvě.

Nakonec si vzpomenete na fotku ze dne otevřených dveří, kterou fotila Kateřinka a říkáte si, že najít ty perly byla fakt dobrá věc. Proto si teď všichni povinně pustíte tu úžasnou písničku a nezapomeňte všechny pěkně obdarovat, já už dostala, to co jsem chtěla a jsem nejvíc nadšená, protože dostat Blackberry, to se nevidí každý den. Huhů.

Svátek slaví první čokoládka!

A je to tu. První prosinec. Oficiálně všichni dnes konečně mohli vzít do rukou, tak nedočkavě vyhlížící věc plnou tajmených okének. Já si na to vzpoměla až ve škole, domů jsem přišla před hodinou a konečně jsem se k tomu dostala. Ještě zabalený kalendář jsem vám vyfotila.

A potom jsem slavnostně otevřela první okénko a spatřila parádní svíčíčku. Možná je to dělané pro děti, ale já si myslím, že se to hodí do každého věku. Můj bratr neuznává Vánoce, a tak všechny okénka vyjedl již 28.11.

Máte taky kalendář? A jestli ano, jak jste se těšili na první čokoládku?

Nadešel čas jít do knihovny a já už mám 2 ze 4 knížek, co jsem si půjčila, okoukané. Při tréningu obou polovin mozku jsem zjistila, že buď jsem úplně hloupá nebo není vhodné luštit to při sledování Přátel. Knížku Až tak moc tě nežere jsem si půjčila kvůli nadšenosti z filmu, které je natočen podle ní. Film je úžasný, knížka dost divná. Obsahuje kapitoly s otázkami na různé téma (ohledně vztahů) a nějaký Greg na ně dámám odpovídá. Každá odpověď vždy obsahuje větu "prostě tě až tak moc nežere". Já osobně si myslím, že neexistují lidé, kteří by takhle pitomé rady potřebovali, doufám v to. Osobně dávám knížce 2/10. Dva body jsou za to, že jí napsali a díky tomu vznikl skvělý film, ve kterém hraje i má oblíbená Jennifer Aniston.