Po osmi týdnech má situace vypadala všelijak. Hledala jsem novou rodinu již třetí týden a trpěla v té stávající. Přestože náš vztah s malou holčičkou jen kvetl, její mamince jsem se raději úplně vyhýbala. Neměla jsem tušení, jak bude vypadat další týden, kdy budu kolik hodin pracovat, ale radši jsem počkala a viděla, než se jí ptát a dostat znechucenou odpověď, že co je mi do toho, jak ona pracuje. Nehledě na to, že přesně tato informace znamenala, kdy budu pracovat já. Z čtrnácti hodinových šícht se staly dvanácti, když jsem odmítla pracovat po osmé hodině večerní. Domluvila jsem se tedy druhý volný víkend a odjela do Londýna.
V Londýně jsem navštívila obrovskou budovu ExCeL, v níž se konala velká adventistická konference. Přišlo na čtyři tisíce lidí a já si tam připadala jako bílá divně :D Jela jsem underground, overground i DLR a po dvou hodinách dorazila na místo. Seznámila se s novými lidmi ze sboru v Sidcupu (jihovýchod Londýna) a užívala si krásného počasí, mluveného slova z Bible a skvělého společenství.. Ten den jsem také objevila krásu chuti Ginger beer a skvělých britských hranolků. Po víkendu jsem už měla novou rodinu a plánovala útěk.
Žádné komentáře:
Okomentovat