Zkouším všechna možná místa. Na čtyřce, na dvojce. V tom směru, i v tom druhém. U okna, v uličce. Trojmístná čísla sedadel, dvojmístná. Vůz C i E. Zatím jsem nepřišla na to nejlepší místo. Jistě to brzy zjistím. Už jsem se v tom Leoši pěkně zabydlela.. Prodloužený víkend jsem nemohla nevyužít a vzala jsem si ještě jeden den volna navíc, neb ve škole bylo poslední zvonění a bez toho se klidně obejdu! Navíc byla Sifka nemocná, tak jsem se o ní jela starat. I když jsem se dříve s Prahou vůbec nedokázala ztotožnit, začínám si zvykat. Možná přehodnotím plány na prázdniny. Tentokrát to zahraničí asi vynechám. Každopádně čtyřdenní výlet do Německa-Lichtenštejnska-Švýcarska se rozhodně neruší. Jedeme v říjnu a těším se jak malá.
Hráli jsme deskovky, flákali se, dělali si pomerančový džus, smáli se, natáčeli videa, posílali fotky, šli jsme na tenis a do hospody na hokej, ale nikde nebylo volno, tak jsme skončili u Fiše doma. Prohráli. Ale těsně. Cpali jsme se oreem, zase. Vyspávali, šli do sboru, domů, uvařili si oběd, šli k Samovi, hráli deskovky a další deskovky, koukali na hokej, vyhráli. Koukali jsme na Dva a půl chlapa. Smáli se a váleli. Tak kdy můžu zase přijet? O:)
Žádné komentáře:
Okomentovat