Minulé prázdniny jsme se sestrou strávily týden u babičky v Karlových Varech. Babička je dámská krejčová a já ji požádala, jestli by mi neušila šaty na kolonu, neb jsem ten podzim měla absolvovat taneční kurz. Babička svolila, a tak jsme koupily krásnou bledě modrou látku a mohlo se začít měřit, zkoušet, šít, přešívat, špendlit, našívat, zkoušet, předělávat, spravovat, měnit, znovu zkoušet, dodělávat a pak už se jen do toho navlíct a protančit s nimi střevíčky. Byly to mé vysněné šaty a doufám, že se budou dědit po generace, protože tolik práce jen pro jeden večer, to by nemělo cenu. Snad budu mít dceru a ta je jednou ocení..
Jů, to je super :) hrozně se mi líbí ta myšlenka, že by po mně někdo něco dědil po generace :) a určitě byly krásný a rozhodně je to originálnější, než si je někde kupovat :)
OdpovědětVymazat