It makes me sick.

Máme pokažený kotel, a tak se v mém pokoji vůbec netopí, musím spát v obýváku a nebýt rozsvíceného stromečku, umřela bych tam asi strachem. Máme za domácí úkol do angličtiny přečíst knížku Dairy of a Young Girl (Deník Anny Frankové). Není to tak těžké, ale je to hrozně smutné, protože je židovka a společně s její rodinou se skrývají v jednom domu v Amsterdamu. Taky jsem se dneska konečně začala učit poznávat těch 130 kytek do bioly. Ach jo. Nechce se mi nic dělat, a tak koukám na Ovečku Shaun, Mizery, Zlatý kompas, My Fair Lady, Big Bang, Štěstí na dosah, Deník Bridget Jonesové a cokoli, co programy naší televize nabízejí.

Jsem nemocná a nijak se z toho netěším. Sice mi není nijak zvlášť hrozně, jen musím brát antibiotika, protože ti doktoři nic jiného neumí. Vy k němu přijdete, on vám chvíli poslouchá hruď, pak záda, pak na něj vypláznete jazyk, on vám napíše antibiotika, máte ležet a za týden přijít na prohlídku. To zvládnu taky. A ani u toho nebudu tak nepříjemná, jak ta moje doktorka :/ Neumím polykat prášky a vždycky je s tím hrozný problém, protože ta doktorka se začne rozčilovat, že už je mi 16, a že jsem velká baba a měla bych to zvládnout. Nakonec si vyhledá v nějaké knize jiné prášky, které jsou rozpustné ve vodě a já jdu do lékárny, kde zas nechám hrozně moc peněz, protože je to všechno tak předražené. Nemám prostě ráda nemoci. Ne tak kvůli tomu, že je mi špatně, ale kvůli doktorům. Jsou zlí. Jinak vám chci moc poděkovat za tolik čtenářů, zvlášť tento týden vás přibylo víc než obvykle. Někdo by mohl říct, že 163 není moc, ale já si toho vážím :) Děkuju.